V rodinných záznamech ze strany mé prababičky, Anny Janouškové, jsou značné mezery. Protože zemřela, když bylo mé babičce 12 let, nepřenesly se některé zásadní příběhy do sdílené rodinné paměti. Jen vyhledání všech sourozenců prababičky bylo samo o sobě historickou detektivkou. K dalšímu bádání mne ponoukl materiál Paměti národa, kde vzpomíná Věra Sýkorová, roz. Papryčová. Teoreticky by se mohlo jednat o příbuznou, byť již hodně vzdálenou. Věděla jsem, že se sestra mé praprababičky, Marie Fidlíková (*1844) provdala za Jana Papriče. Na měkkém či tvrdém i v matričních záznamech nesejde a Líbeznice nejsou zas tak daleko od Klecan. Pustila jsem se tedy do objevování Papri/yčů. Ukázalo se, že to bude temnější kapitola dějin, než se zdálo na první pohled. Příjmení zní trochu jihoslovansky, čekala jsem, že možná skončím někde na Balkáně, ale ouha. Jediný doklad, který jsem měla na počátku v ruce, byl záznam matriky oddaných z Klecan z r. 1869, kde se pravilo, že si Jan Paprič bere Marii
ode všeho trochu