Někdy před začátkem adventu (ten keltský totiž původně trval také 40 dní a někteří ho tak stále drží) jsem přemýšlela, čím si ono období ozvláštnit. Našla jsem kdesi na sítích vcelku zajímavou inspiraci, pohodový mix výzev a výzviček, velkých i malých, superduchovních i vyráběcích. Vcelku mne zaujaly. Přeložila jsem je tedy, adaptovala na české prostředí, neb pouť k hrobům velšských světců by asi jeden v našich podmínkách jen tak nedal, a vypustila do světa. Nu, a protože věřím, že co si člověk navaří, má si také sníst, pustila jsem se do plnění alespoň některých z nich. Vyráběcí si nechávám na Vánoce, teď zcela nekreativně držím v ruce počítačovou myš a opravuji testy. Procházky přírodou a adventní muzika mi dělají radost. Dobrá kniha sem tam také. Pár adventních návštěv jsem též stihla – a radost z nich byla oboustranná. Tedy zbývají ještě ty maličkosti. Hned na počátku adventu jsem si vybrala zdánlivě lehkou věc, o níž jsem byla přesvědčena, že ji odškrtnu hned s lehkostí políčk
ode všeho trochu