Přeskočit na hlavní obsah

Nordic walking

Povzbuzeni vyjádřením fyzioterapeuta, že by se berle daly odložit, jsme to zkusili. Půjčili jsme hole na nordic walking. A že s nimi vyrazíme ven. Už samotná přeprava holí domů byla trochu krkolomná. Pokud máte 2 volné ruce, tak je to brnkačka. Pokud máte 2 ruce s berlemi a hole, které se nevejdou do batohu… Vyřešili jsme to přivázáním jedné hole k jedné berli a tak jsme se víceméně dostali domů. Provázky povolily jen jednou a to ještě na štěstí na stanici, kde jsme stejně museli počkat na tramvaj.

Nu, a povzbuzeni povzbuzením jsme tedy s těmi holemi vyrazili ven. Nic zlého netuše. Nikdy nic takového v této domácnosti nebylo, pokud prý nastala nutnost opory v lese, našel se vhodný klacek a bylo! Jenže hole na nordic walking jsou hole do terénu, nikoli do města. Tj. primární zakončení té části, která se s terénem stýká, je bodec. A neptejte se, jak funguje bodec na vyleštěné pseudo-mramorové podlaze nákupního centra. Panička tam klouzala jak koza na ledě, rozjížděly se jí nohy i hole. Záda, místo aby si odlehčila, makala – a potom zákonitě protestovala. Úspěchem bylo, že jsme se nikde nepřerazili. Konec – vyčerpání fyzické i psychické, naštvaná panička. A hledání na internetu, kdeže se prodávají gumové koncovky na hole do města. Nakonec se zatvářil jeden velký levný sportovní obchod. Jeli jsme tam tedy asi o dva dny později koncovky koupit (poté, co jsme na netu ověřili, že je mají). Kupovat koncovky k holím v létě je asi stejná blbost jako kupovat cyklistické rukavice v zimě! Ale to jsme tehdy vyřešili. Nyní jsme měli k řešení další oříšek – jasně, že ty koncovky neměli. Ale panička vypadala strašně smutně a tak jí prodavač řekl, že v tom obchoďáku je další obchod. A tam by mohli mít. Máme však počítat s tím, že budou o mnoho dražší.

Usoudili jsme, že za zeptání nic nedáme, když už jsme jeli takovou dálku a nordic walking hole bychom rádi zprovoznili. Po delším hledání (díky viru jsou odstavené všechny interaktivní navigační tabule) jsme obchod našli, vlezli do něj a zeptali se. Prodavač chvíli hledal a přitom se podivoval. Protože tady přece prodávají úplně jiné značky holí. Pak přinesl něco, co na první pohled vypadalo, že by to mohlo být ono. Cena srovnatelná s tím úžasným levným obchodem. Hole jsme s sebou neměli (komu se taky chce trajdat po světě s nordic holí přivázanou k berli, že?). Ale rozhodli jsme se, že to risknem. Doma okamžik napětí a – koncovky sedí jako ulité!

Radost přetrvala až do dnešního rána, kdy jsme naproti na poštu vyrazili s holemi místo berlí. Je to jiný pohyb, ale šlo to. Pokud jsou záda bez zátěže, mohlo by to fungovat. S nákupem zatím ne, tam přece jen páteř řve po stabilnější podpoře. Ale jsme na sebe hrdí, že jsme zas vyřešili jeden „banální“ problém.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kázání na pouti ke sv. Medardu

Medard není jméno, které bychom dávali svým dětem, přesto je u nás známý a populární. Asociace je jasná, Medard je přes počasí. Dokonce tak moc, že po něm pojmenovali jeden z numerických modelů. Ale Medard jako historická postava zas tak moc nikomu z nás neříká. Možná proto, že je to tak dávno… kam ani paměť pořádně nedosáhne. Jsme odkázáni na legendy. Vždyť toho jinak o přelomu 5./6. stol. na franském území moc nevíme. A ty nám říkají, že pocházel z bohaté franské šlechty. Měl určitě nějaké sourozence, legendy nám zachovaly jméno bratra, který také dosáhl pověsti svatosti. A legendy také vyprávějí o tom, jak se Medard ku počasí dostal. V chlapeckém věku jej zastihla venku zuřivá bouře a v té chvíli se nad něj snesl obrovský orel, který ho roztaženými perutěmi chránil před deštěm. A tak se stal Medard svatým odborníkem přes počasí. Byl v tom sice vcelku nevinně, ale to se tak už stalo mnoha svatým. Zkrátka mu byl přidělen nebeský patronát, protože i v tom vzý...

Homilie 2. neděle během roku C (2025)

  Texty: Iz 62,1-5; 1K 12,1-12; J 2,1-12 Začnu otázkou: co je to sendvič? Asi to víme všichni: dva plátky chleba a uvnitř náplň. Jaký máte nejraději? Se slaninou nebo kuřecí, sýrový či s tuňákem…? A jak souvisí sendvič s našimi novozákonními čteními? Za chvilku to objasníme. Budeme si dnes povídat o čtení z epištoly, protože to evangelijní znáte a slyšíte pořád dokola (a třeba vás už kapku nudí). Dnes se tedy podíváme do antického Korintu. V té době to bylo jedno z mála míst tehdejšího světa, kde to opravdu žilo. Město uprostřed Středozemního moře, které mělo 2 přístavy. Velké obchodní centrum. Koupit jste tam tehdy mohli cokoli: zlatem a jantarem počínaje, otroky konče. Chtěli jste velrybí kostice na hřebeny? Žádný problém. Bylo by libo núbijskou slonovinu? Máme na skladě… Stejné to pak bylo také s nabídkou náboženského servisu. Líbila by se vám válečnická mysteria? Nebo radši něco ezo pro dámy? Nebo vůbec trochu odvázanější kult? Všechno tam měli. P...

Přerov – nad Labem

V Praze bylo v sobotu před začátkem adventu slušně. Za Prahou počasí, že by psa nevyhnal. Drobně mžilo do rozbředlých zbytků sněhu na mokrých cestách, brázdy na zoraných polích byly vidět jen na kousíček. Mlha sice nebyla jak krupicová kaše, ale zředěné mlíko to bylo. A proto jsme ve složení dva lidé a pes vyrazili do Přerova. Tentokrát to však byl Přerov nad Labem, taková „malá díra po granátu“ mezi Čelákovicemi a Lysou nad Labem. Překvapivě, obec je situována v „lautr rovině“ u Labe. Místních pamětihodností tu není mnoho: Jeden renesanční zámeček se sgrafity. Je to takový kapesní zámeček a už z dálky je poznat, že na něj evropské dotace nedosáhly. Fotografie v různých informačních médiích mu lichotí, stačí se podívat z jiného úhlu a hned jsou vidět zborcené zdi a další ne-fotogenické neúpravnosti. O trochu lépe vypadá kaplička před zámečkem. Naopak kostel sv. Vojtěcha o pár desítek metrů dál se maskuje nudnou šedí a tváří se, jako by nebyl. Hned vedle se n...