Přeskočit na hlavní obsah

Nordic walking

Povzbuzeni vyjádřením fyzioterapeuta, že by se berle daly odložit, jsme to zkusili. Půjčili jsme hole na nordic walking. A že s nimi vyrazíme ven. Už samotná přeprava holí domů byla trochu krkolomná. Pokud máte 2 volné ruce, tak je to brnkačka. Pokud máte 2 ruce s berlemi a hole, které se nevejdou do batohu… Vyřešili jsme to přivázáním jedné hole k jedné berli a tak jsme se víceméně dostali domů. Provázky povolily jen jednou a to ještě na štěstí na stanici, kde jsme stejně museli počkat na tramvaj.

Nu, a povzbuzeni povzbuzením jsme tedy s těmi holemi vyrazili ven. Nic zlého netuše. Nikdy nic takového v této domácnosti nebylo, pokud prý nastala nutnost opory v lese, našel se vhodný klacek a bylo! Jenže hole na nordic walking jsou hole do terénu, nikoli do města. Tj. primární zakončení té části, která se s terénem stýká, je bodec. A neptejte se, jak funguje bodec na vyleštěné pseudo-mramorové podlaze nákupního centra. Panička tam klouzala jak koza na ledě, rozjížděly se jí nohy i hole. Záda, místo aby si odlehčila, makala – a potom zákonitě protestovala. Úspěchem bylo, že jsme se nikde nepřerazili. Konec – vyčerpání fyzické i psychické, naštvaná panička. A hledání na internetu, kdeže se prodávají gumové koncovky na hole do města. Nakonec se zatvářil jeden velký levný sportovní obchod. Jeli jsme tam tedy asi o dva dny později koncovky koupit (poté, co jsme na netu ověřili, že je mají). Kupovat koncovky k holím v létě je asi stejná blbost jako kupovat cyklistické rukavice v zimě! Ale to jsme tehdy vyřešili. Nyní jsme měli k řešení další oříšek – jasně, že ty koncovky neměli. Ale panička vypadala strašně smutně a tak jí prodavač řekl, že v tom obchoďáku je další obchod. A tam by mohli mít. Máme však počítat s tím, že budou o mnoho dražší.

Usoudili jsme, že za zeptání nic nedáme, když už jsme jeli takovou dálku a nordic walking hole bychom rádi zprovoznili. Po delším hledání (díky viru jsou odstavené všechny interaktivní navigační tabule) jsme obchod našli, vlezli do něj a zeptali se. Prodavač chvíli hledal a přitom se podivoval. Protože tady přece prodávají úplně jiné značky holí. Pak přinesl něco, co na první pohled vypadalo, že by to mohlo být ono. Cena srovnatelná s tím úžasným levným obchodem. Hole jsme s sebou neměli (komu se taky chce trajdat po světě s nordic holí přivázanou k berli, že?). Ale rozhodli jsme se, že to risknem. Doma okamžik napětí a – koncovky sedí jako ulité!

Radost přetrvala až do dnešního rána, kdy jsme naproti na poštu vyrazili s holemi místo berlí. Je to jiný pohyb, ale šlo to. Pokud jsou záda bez zátěže, mohlo by to fungovat. S nákupem zatím ne, tam přece jen páteř řve po stabilnější podpoře. Ale jsme na sebe hrdí, že jsme zas vyřešili jeden „banální“ problém.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kázání na pouti ke sv. Medardu

Medard není jméno, které bychom dávali svým dětem, přesto je u nás známý a populární. Asociace je jasná, Medard je přes počasí. Dokonce tak moc, že po něm pojmenovali jeden z numerických modelů. Ale Medard jako historická postava zas tak moc nikomu z nás neříká. Možná proto, že je to tak dávno… kam ani paměť pořádně nedosáhne. Jsme odkázáni na legendy. Vždyť toho jinak o přelomu 5./6. stol. na franském území moc nevíme. A ty nám říkají, že pocházel z bohaté franské šlechty. Měl určitě nějaké sourozence, legendy nám zachovaly jméno bratra, který také dosáhl pověsti svatosti. A legendy také vyprávějí o tom, jak se Medard ku počasí dostal. V chlapeckém věku jej zastihla venku zuřivá bouře a v té chvíli se nad něj snesl obrovský orel, který ho roztaženými perutěmi chránil před deštěm. A tak se stal Medard svatým odborníkem přes počasí. Byl v tom sice vcelku nevinně, ale to se tak už stalo mnoha svatým. Zkrátka mu byl přidělen nebeský patronát, protože i v tom vzý...

Homilie 2. neděle během roku C (2025)

  Texty: Iz 62,1-5; 1K 12,1-12; J 2,1-12 Začnu otázkou: co je to sendvič? Asi to víme všichni: dva plátky chleba a uvnitř náplň. Jaký máte nejraději? Se slaninou nebo kuřecí, sýrový či s tuňákem…? A jak souvisí sendvič s našimi novozákonními čteními? Za chvilku to objasníme. Budeme si dnes povídat o čtení z epištoly, protože to evangelijní znáte a slyšíte pořád dokola (a třeba vás už kapku nudí). Dnes se tedy podíváme do antického Korintu. V té době to bylo jedno z mála míst tehdejšího světa, kde to opravdu žilo. Město uprostřed Středozemního moře, které mělo 2 přístavy. Velké obchodní centrum. Koupit jste tam tehdy mohli cokoli: zlatem a jantarem počínaje, otroky konče. Chtěli jste velrybí kostice na hřebeny? Žádný problém. Bylo by libo núbijskou slonovinu? Máme na skladě… Stejné to pak bylo také s nabídkou náboženského servisu. Líbila by se vám válečnická mysteria? Nebo radši něco ezo pro dámy? Nebo vůbec trochu odvázanější kult? Všechno tam měli. P...

Homilie svátku sv. Rodiny C

Přiznám se, že svátek sv. Rodiny byl pro mne dlouho problém. Snad proto, že když ho rozebírají různí kazatelé, vždy mluví o tzv. tradiční rodině. Tedy tradiční ve smyslu 2. pol. 20. stol. Tatínek, maminka, 2-5 dětí, ale ve skutečnosti tak 2-3. V kostelích se mluvilo o tom, jak ideální je, aby byla maminka v domácnosti (ale to zvládaly jen ty mnohadětné rodiny). Ve škole, masírováni socialistickou propagandou, vypadal obraz rodiny vlastně hodně podobně: tatínek, maminka, 2-3 děti. Tatínek dělník a maminka údernice, nejlépe obsluhující jeřáb, či rolnice překračující dodávky mléka (kravského) o 200 %. Většina rodin mých spolužáků se jakž takž do tohoto modelu vešla. Mělo to své mouchy: v rodině jedné kamarádky byl tatínek despota, který týral celou rodinu. Jeho žena se de facto udřela a brala své časné umírání jako vysvobození. V rodině další kamarádky ze školy byl již starší tatínek tak trochu neviditelný, buď byl na směně, nebo po směně spal, takže hrát u nich doma ...