Přeskočit na hlavní obsah

Just a Perfect Day III

 Část III

18:00 až 22:00

Doma rozdělím porci napůl, půlku dám k večeři, druhá bude zítra na oběd. Nasoukám to do sebe. A jdu dohánět další resty. Během hodiny udělám grafický návrh farního programu na Noc kostelů. Pak zbývá návrh realizovat, exportovat, poslat. Pro dnešek tak bude hotovo. Byly by k řešení další věci, ale mám dost.

Konečně je šance upustit páru emocím. Dělám to kupodivu česky a důkladně. Na chvilku se pak natáhnu se sci-fi knihou. Hlavní hrdina umí recitovat náboženské texty jiné civilizace. Jedním z často zmiňovaných je Vzývání nicoty. Autorka však nezašla tak daleko, že by uvedla plný text. Jo, teď by se hodilo. „Tma, ať ke mně přijde tma!“ Venku v parku popěvují bezdomovci.

Po stole si to šine pavouk. Je to hmyz, s kterým bydlet moc nechci. Je tu na lovu, potvor jeden. A je šíleně rychlý, nevede se mi tedy poslat ho pryč. Zítra tedy, bolest nebolest, budu muset uklidit. Protože stačí ti hmyzové, co se nalétají omylem. Nechci je přikrmovat drobečky z koberce. Nechci jimi přikrmovat pavouka. Nevím, kam zalezl, ale zdvořile h žádám, ať se přestěhuje jinam. Jdu znovu cvičit. Polykám večerní prášky a hroutím se do pelechu s audioknihou. Ta má tu výhodu, že možná usnu.

22:00 až 24:00

Tma přišla, spánek zatím nikoli. Bolest je tu stále. Hlas z audioknihy tiše vypráví. Bezdomoci se hádají. Předpověď počasí taky nevyšla, bouřka nikde. Nakonec, někdy kolem půlnoci, se spíš propadnu do bezvědomí, než do spánku. Za pět hodin nastane další, stejný, šílený a zbytečný den.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kázání na pouti ke sv. Medardu

Medard není jméno, které bychom dávali svým dětem, přesto je u nás známý a populární. Asociace je jasná, Medard je přes počasí. Dokonce tak moc, že po něm pojmenovali jeden z numerických modelů. Ale Medard jako historická postava zas tak moc nikomu z nás neříká. Možná proto, že je to tak dávno… kam ani paměť pořádně nedosáhne. Jsme odkázáni na legendy. Vždyť toho jinak o přelomu 5./6. stol. na franském území moc nevíme. A ty nám říkají, že pocházel z bohaté franské šlechty. Měl určitě nějaké sourozence, legendy nám zachovaly jméno bratra, který také dosáhl pověsti svatosti. A legendy také vyprávějí o tom, jak se Medard ku počasí dostal. V chlapeckém věku jej zastihla venku zuřivá bouře a v té chvíli se nad něj snesl obrovský orel, který ho roztaženými perutěmi chránil před deštěm. A tak se stal Medard svatým odborníkem přes počasí. Byl v tom sice vcelku nevinně, ale to se tak už stalo mnoha svatým. Zkrátka mu byl přidělen nebeský patronát, protože i v tom vzý...
Okomentovat
Další informace

Homilie 2. neděle během roku C (2025)

  Texty: Iz 62,1-5; 1K 12,1-12; J 2,1-12 Začnu otázkou: co je to sendvič? Asi to víme všichni: dva plátky chleba a uvnitř náplň. Jaký máte nejraději? Se slaninou nebo kuřecí, sýrový či s tuňákem…? A jak souvisí sendvič s našimi novozákonními čteními? Za chvilku to objasníme. Budeme si dnes povídat o čtení z epištoly, protože to evangelijní znáte a slyšíte pořád dokola (a třeba vás už kapku nudí). Dnes se tedy podíváme do antického Korintu. V té době to bylo jedno z mála míst tehdejšího světa, kde to opravdu žilo. Město uprostřed Středozemního moře, které mělo 2 přístavy. Velké obchodní centrum. Koupit jste tam tehdy mohli cokoli: zlatem a jantarem počínaje, otroky konče. Chtěli jste velrybí kostice na hřebeny? Žádný problém. Bylo by libo núbijskou slonovinu? Máme na skladě… Stejné to pak bylo také s nabídkou náboženského servisu. Líbila by se vám válečnická mysteria? Nebo radši něco ezo pro dámy? Nebo vůbec trochu odvázanější kult? Všechno tam měli. P...
Okomentovat
Další informace

Přerov – nad Labem

V Praze bylo v sobotu před začátkem adventu slušně. Za Prahou počasí, že by psa nevyhnal. Drobně mžilo do rozbředlých zbytků sněhu na mokrých cestách, brázdy na zoraných polích byly vidět jen na kousíček. Mlha sice nebyla jak krupicová kaše, ale zředěné mlíko to bylo. A proto jsme ve složení dva lidé a pes vyrazili do Přerova. Tentokrát to však byl Přerov nad Labem, taková „malá díra po granátu“ mezi Čelákovicemi a Lysou nad Labem. Překvapivě, obec je situována v „lautr rovině“ u Labe. Místních pamětihodností tu není mnoho: Jeden renesanční zámeček se sgrafity. Je to takový kapesní zámeček a už z dálky je poznat, že na něj evropské dotace nedosáhly. Fotografie v různých informačních médiích mu lichotí, stačí se podívat z jiného úhlu a hned jsou vidět zborcené zdi a další ne-fotogenické neúpravnosti. O trochu lépe vypadá kaplička před zámečkem. Naopak kostel sv. Vojtěcha o pár desítek metrů dál se maskuje nudnou šedí a tváří se, jako by nebyl. Hned vedle se n...
Okomentovat
Další informace